Facebook: "Postak@Golf" staré golfové stránky: golf.postak.com golfové fotogalerie: travels.postak.com Zodyhyd Trophy: www.zodyhyd.cz
Facebook: "Postak@Golf" staré golfové stránky: golf.postak.com golfové fotogalerie: travels.postak.com Zodyhyd Trophy: www.zodyhyd.cz
Když jsem před rokem sledoval v televizi Hong Kong Open, už jsme tak trochu tušili, že by to mohlo být místo, kde nějakou dobu strávíme. A tak jsem zkoukl Roryho triumf na 18. jamce a říkal jsem si: "třeba to za rok uvidíš na živo".
Rok uběhl a je to tak. Jsem v Hong Kongu, mám čas na golf a tak bylo jasné, že můj první European PGA turnaj uvidím tady.
Lístek v předprodeji za 480 dolarů na všechny 4 dny, k tomu pro Andrejku na neděli za 320. Startovní listina slibovala slušnou podívanou - obhájce McIlroy, další rydercupový hrdina Paul Lawrie, kapitán Olazábal, jeho asistent Jiménez, z druhé strany Kuchar. K tomu další zajímavá jména a na závěr jako bonus Alex Čejka (startující na pozvání).
Ve čtvrtek jsem vyrazil (na mě) poměrně brzy, abych všechno okoukl a mohl jít většinu hřiště s Alexem. Sice nehrál v nijak zajímavém flajtu (Ind Chowrasia a Australan Park), ale čekal jsem, že s ním asi moc diváků nepůjde a tak si v klidu prohlédnu hřiště. Navíc Jiménez s Olazábalem a Dalym startovali někdy v noci a na McIlroye a Manassera jsem si chtěl počkat na víkend. Od stanice metra byl sice slibovaný shuttle, ale nenarazil jsem na něj a tak zafungoval taxík za symbolických 20 dolarů. Na hřiště jsem dorazil po 10 a před Alexovým tee timem bylo dost času pokochat se krásou Fanlingu a zjistit vše důležité (třeba kde se točí pivo a tak...).
V 11:20 se do toho Alex pustil. První drive hned zatažený doprava, ale pak krásné dlouhé železo z pod stromů přímo na green. Zaváhání přišlo na čtyřce, krátkém doglegu par 4. První rána železem do bankru, z bankru příliš krátká rána, krátký chip a 2 paty. Náprava přišla na šestce a sedmičce, spolehlivé jednopaty a 2x birdie. První devítka ovšem skončila v paru, na dlouhém zahnutém čtyřparu Alex sice celkem zvládl druhou ránu dřevem (asi 10 metrů vlevo od greenu), ale chip skončil v bankru... Pak bankrshot a pat, ale bogey. Podobně desítka, rána od plotu vlevo lehce za green, příliš dlouhý chip přes green, pak ještě jeden a put. První půlka hřiště tedy za +1, opravdu půlka, protože zřejmě na poslední chvíli byla zařazena jamka č. 2 a naopak vypuštěna 15. jamka (obě par 3). Desátá jamka se tedy dohrávala v druhém "centru hřiště" u altánu s občerstvením a u 11. odpaliště, odkud polovina flajtů startovala. S Alexovým flajtem celou dobu opravdu nikdo nešel a tak jsem si mohl vychutnat hru hezky zblízka a v klidu. S McIlroyovým flajtem, který startoval o hodinu později, šlo tak odhadem 150 lidí. O víkendu se ovšem čekala návštěvnost výrazně vyšší.
Po desítce jsem se rozhodl občerstvit, takže jsem vynechal 11. a 12. jamku, na jedenáctce Alex bohužel přidal další bogey. Na flajt jsem si počkal na 13. greenu, který hráči atakovali dlouhou ranou dřevem (par 5). K vidění byly i rány na blízkou asfaltku, ale taky spoustu super ran. Navíc green byl společný s jamkou 17 a ještě s výhledem na 14. odpaliště. Alex tady zahrál "jen" par, jeho spoluhráč Park se blýskl eaglem (jinak ovšem kolo bez birdie a se 4 bogey). Alex si tady nechal eagle na sobotu. Čtrnáctka ovšem znamenala opět skvělou ránu do greenu a jednopat. Green v regulaci skoro vždy znamená pro tyhle hráče útok na birdie a chápu jejich frustraci, když to tam těsně nepadne... Parkovi to opravdu nepadalo a Chowrasia taky žádný zázrak, za kolo 2 birdie, ale 8 bogey.
Patnáctka byla v Alexově podání "tradiční", příliš krátký chip a 2 paty, závěrečné bogey dne. Na 16ku hráče odvezlo autíčko, já se prošel kolem konce drivingu a vyhlížel nějaký zapomenutý Titlest Pro-V1, ale na to tam byli přichystaní sběrači... Po dvou parech na zajímavou osmnáctku. Drive dopadá podle volby hole na 200-150 metrech od jamky a pokud chytne správný doběh, po několika stupních sjede až na 100 metrů k jamce, přímo před jezírko. Alex ovšem ránu mírně zatáhl doleva a míček skončil pod stromy, pár centimetrů od kmenu. Asi byla teoretická možnost hrát na green, ale hodně divoká. Takže velmi rozvážné vyťuknutí před jezírko, wedge na green a jednopat. Člověk by řekl "safe par"...
Počkal jsem si ještě na dohrávku McIlroye (kolo za +3) a Manassera (-3, zrovna na 18ce jediné bogey), udělal menší nákup na památku a vyrazil domů. Pěkně mě po věčném stání bolely záda a nohy. Shuttle zpět na metro jsem tentokrát objevil, i když jsem asi 20 minut čekal. Noc strávil na vrcholu leaderboardu Španěl Colomo (-6), který hraje asijskou túru, o ránu následovaný Jiménezem a Australanem Dodtem. Hezká pozvánka na pátek a flajt Jiménez, Olazábal, Daly.
Druhý den jsem chtěl původně strávit víceméně na jednom místě a prohlédnout si více flajtů, ale žádné dokonalé jsem si nevybral a tak jsem dal jednoznačně přednost Jiménezovi. Po příjezdu (tentokrát až na 11) jsem akorát stihl Roryho na desítce, tedy na jeho poslední jamce. Už cestou jsem koukal na skóre a vypadalo celkem jasně, že Alexovi bude stačit dnešních -1 na cut (celkem +1, cut zůstal na +2). Stejně tak McIlroy hrál v pohodě, po desti jamkách celkově už na -1. O to bylo větší překvapení, když jsem dorazil a Rory byl po 17. jamkách na skóre +3. Stihl jsem přesně závěr jeho poslední jamky, kde potřeboval birdie na cut. Druhou ránu hrál docela z rozumné pozice, trefil v pohodě green, ale zůstal tak 8 metrů od jamky. A zatímco Manassero (mhonem kratší) pat do birdie dal, Rory patoval poprvé, podruhé, potřetí a počtvrté... Na jednopat to nebylo, ale stejně se nemůžu zbavit dojmu, že si prostě Rory chtěl udělat volný víkend. Tak dal těch patů raději více... Rory tedy mohl vyrazit s Caroline Wozniacki na nákupy. Přitom o týden dříve vyhrál v Singapore a o týden později v Dubaji. Manassero naopak díky birdie udržel kolo v paru a i díky tomu nakonec skončil v top 10.
To už byl ovšem nejvyšší čas vrátit se na jedničku a začít sledovat Jiméneze, Olazábala a Dalyho. Kromě jamek 14, 15, 16 jsem s nimi obešel celé hřiště a bylo se na co koukat! Olazábalovi to zas tolik nešlo, paty nepadaly a tak přinesl +1 (2x birdie na pětiparech, 1 bogey, 1x double bogey na 16ce). Jiménezovi paty do birdie taky nepadaly, ale jakmile se dostal byť do mírných problémů, vždycky se zkušeně zachránil a přinesl čistou scorekartu (3x birdie). Nadšený jsem byl z jeho drivu na osmnáctce, který trefil přesně na střed fairwaye a míček doběhl až na nějakých 100 metrů k jamce (i když pak dvojpat a par).
Největší zábava byla ovšem s Dalym. V pátek hrál +2 a tak musel útočit. Jeho drivy jsou opravdu dlouhé a docela přesné. Jen jednou jsem ho viděl zadrivovat mimo, na deváté jamce tak hrál druhou ránu po vedlejší fairwayi a pak skvělou wedgí přes stromy získal velmi slušnou šanci na záchranu paru. Pat ale nedal a tady se asi začal vztekat. Patrem efektně trefil bag. Na desítce se vztekat rozhodně nemusel. Jako obvykle předrivoval Jiméneze a Olazábala tak o 40 metrů a zatímco oni hráli do greenu vysokou ránu s kraťoučkým doběhem, on zahrál mnohem nižší ránu, která vypadala, že musí skončit daleko za greenem. Jenže míček se zapíchl pár metrů od jamky, pak backspin a snadný pat do birdie. V tu chvíli byl celkově zpátky na +2 a tedy v cutu.
Jedenáctku si ovšem Daly za rámeček určitě nedá. Podle mě zahrál druhou ránu z lehkého rafu technicky špatně. Zatímco Jiménez s Olazábalem mnohem delší rány v pohodě dostali na green, Daly přestřelil a míček zaběhl až do křoví za green. Odtamtud jedna wedge, druhá wedge už z hratelné pozice, ale pořád dost daleko na jednopat. A tak wedge místo do bagu letěla do lesa :-). Caddy po ní chvíli koukal, ale Daly jen vztekle mávl rukou. No a když nedal jednopat, hodil si ještě patrem přímo na greenu. Po turnaji za tuhle scénku dostal pokutu, bránil se tím, že diváci byli velmi neukáznění a fotili i s bleskem. To v zásadě můžu potvrdit, už na dvojce ve chvíli, kdy se Olazábal chystal k patu, tak nějaké slečně začal zvonit telefon. A když se přichystal znovu, tak jí přišla textovka... Pat tam spadl jen tak tak a vysloužili jsme si od hráčů i caddies hodně ošklivé pohledy.
Každopádně Dalyho show pokračovala i na 12ce (par 3). Odpal zahrál moc pěkně do greenu, ale zase nedal jednopat. Tak do lesa letěl aspoň míč. Celé to mohlo vyvrcholit na 13ce (i když vlastně nevím, co se dělo na 14-16, kde Daly přidal 2 bogey a definitvně se připravil o cut). Jiménez a Daly druhou na greenu (par 5), Olazábal v bankru. V pohodě se vyhrál a jeden pat do birdie. 2 paty do birdie pro Jiméneze a Dalymu zbýva tak metr a půl. Pat míjí a Jiménez v tu chvíli hodně důrazně domlouvá divákům, že fotí i s bleskem... Myslím, že to Daly neviděl a ten pat prostě zkazil, ani se nevztekal. Jinak bych se bál, že si pro toho člověka dojde...
Z pátku a s Dalym poslední zážitek - na sedmnáctce tak 100 metrů před greenem je úzký potůček. Neviděl jsem nikoho, kdo by hrál za něj, ti delší hráči raději brali dřevo. Nikoli Daly, krásný drive a k jamce 70 metrů. Na cut to však dnes nestačilo, po kole +5 zůstal hluboko ve výsledkové listině. Jiménezovi stačilo solidních -3 na udržení druhého místa společně s Číňanem Zhangem a Švédem Anderssonem Hed. Do čela se posunul po kole za -6 s náskokem jedné rány Novozélanďan Campbell (mj. vítěz US Open 2005).
Už pár dnů jsem bojoval s nějakým nachlazením a v sobotu už to nešlo, musel jsem zůstat v posteli. Tak jen zpravodajsky - Jiménez zahrál -2 (2x birdie) a posunul se na dělené první místo s Campbellem (oba celkem -10). Výborně zahrál Manassero (-6) a o ránu zpět se dělil o třetí místo ze Zhnagem. Páté misto a další rána ztráty Andersson Hed. Dělený šestý Peter Lawrie a Anders Hansen (celkem -7) a dále 5 hráčů na -6 mj. včetně Kuchara.
V neděli se mnou měla vyrazit i Andrejka, ale spousta práce jí to nedovolila. Tak jsem aspoň u vstupu prodal její lístek za 200 (na místě byl za 400). Lidí bylo o víkendu opravdu mnohem více a s nejlepšími flajty šly opravdu davy. Já jsem dělil svoji pozornost hlavně mezi první tři, tedy Peter Lawrie + Andersson Hed, Manassero + Zhang a Jiménez + Campbell. Podíval jsem se ale i na Matta Kuchara s Pablem Larrazábalem a na dalšího z "rydercupových hrdinů" Paula Lawrieho.
Při mých přesunech mezi flajty jsem přišel o skvělou sérii Jiméneze na jamkách 7-10, kde zahrál 4x birdie. K tomu ještě jedno z trojky a rázem vedl o 3 rány. Campbell nestačil, Zhang se propadl, jakž takž se držel Manassero a Andersson Hed. Specielně Švéd se na druhé devítce rozehrál ke skvělému výkonu a třemi birdie na jamkách 11-13 se dostal za Jiméneze na dostřel jedné rány. Naopak Manassero závěr nezvládl, na posledních šesti jamkách zahrál 2 bogey.
Usídlil jsem se u greenu 13.+17. jamky, kde se na obou dá skórovat. Na 13ce Andersson Hed tedy birdie, Jiménez trojpat a vedení nenavýšil. Trošku překvapivě se ani jednomu nepodařilo snížit skóre na jamkách 14-17, blíže k birdie na 17ce měl určitě Andersson Hed, ale nedal. Jiménez nezahrál úplně ideální příhru, nicméně hlasitý povzdech slyšitelný z osmnáctky naznačoval, že Andersson Hed zahrál jen par a Jiménezovi tedy stačí neztratit. Na 17ce 2 paty v pohodě zvládl.
Zatímco v pátek vzal na poslední jamku Jiménez zřejmě driver, v neděli hrál zjevně na jistotu a trefil střed fairwaye takových 140 metrů od jamky. Hrál první a poslal skvělou ránu přesně na úroveň jamky, jen asi 5 metrů vlevo (navrtáno bylo samozřejmě v nejužší části greenu, vpředu rybník a bankr, vzadu bankr). Campbell završil nepovedené kolo topnutou ranou z kraje lesa do rybníku a závěrečným dabláčem.
Jiménezův první pat sice nespadl, ale musel být tak 30 centimetrů od jamky. Počkal si tedy na dohrávku Campbella a pak už slavil :-). Jeho příchod na předávání poháru se sklenicí červeného vína a s doutníkem si určitě budu dlouho pamatovat. Skvělý zážitek!
Na třetí místo se celkem nenápadně posunul výborným posledním kolem (-6) Australan Fraser, ještě lepší kolo (-7, nejlepší za celý turnaj) zahrál Angličan Wood, což mu přineslo umístění v první desítce.
Výsledky: 1 Jiménez (-15); 2 Andersson Hed (-14); 3 Fraser (-12); T4 Gallacher, Peter Lawrie, Manassero (-11); 7 Kuchar (-9); T8 Larrazábal, Campbell (-8); T10 Wood, Foster, Paul Lawrie, Jaidee, Hansen (-7); dále mj. T15 Olazábal, Zhang (-6); T47 Čejka, Colomo (par); T72 Tang (+11) - nejlepší hráč z Hong Kongu, sice "dělený poslední", ale prošel cutem
Horší zpráva přišla pár dnů po turnaji. Kalendář European Tour se pro rok 2013 změnil a tradiční termín Hong Kong Open v půlce listopadu zbralo finále v Dubaji. Hong Kong Open se příští rok odehraje zřejmě začátkem prosince, ovšem už jako součást túry 2014. To určitě ubere na atraktivitě, v posledních letech býval hongkongský turnaj poslední před Dubají, takhle s ním bude sezóna začínat. Ale budu-li tady, zase určitě zajdu!
Fotky jsou jen z iPhonu a z dálky (focení zakázáno...), ale je tam Čejka, McIlroy, Daly a samozřejmě Jiménez.
Celá galerie na Google Photos
Kau Sai Chau The Jockey Club Public Golf Couse, jak zní celý název, je jediným veřejným hřištěm v Hong Kongu. A má co nabídnout! Tři osmnáctky výborné kvality v krásném prostředí jinak neobývaného stejnojmenného ostrova, přístupné pro (skoro) každého golfistu a za rozumnou cenu. Hřiště zahájilo provoz koncem roku 1995, South Course a North Course designoval Gary Player a East Course (z roku 2008) je navržený od Nelson & Haworth. Celý areál provozuje hongkongský The Jockey Club z pověření vlády, jako samofinancující nevýdělečnou organizaci.
A stejně jako vlastní hřiště, tak i areál je na vysoké úrovni. Na ostrov se jezdí z městečka Sai Kung férou, která je taktéž provozována hřištěm. Jsou to moderní lodě, které umí i vztyčit "plachty" - solární panely, které slouží jako druhotný zdroj energie. Cesta trvá asi 15 minut a z přístaviště na ostrově do klubovny ještě následuje krátké svezení minibusem. Klubovna nabízí asi všechno, co je potřeba - pro-shop, restaurace, šatny se sprchami (v ceně fee), přilehlý driving (jeden košík míčů v ceně fee).
Teď už ale na hřiště. Obecně mi všechny zdejší osmnáctky přijdou dost těžké. Tam, kde bychom u nás čekali rough, jsou většinou neprostupná křoví, případně rovnou útesy. Je tedy třeba hrát rovně... A mnoho odpalů jde přes rokle nebo křoví, takže minimálně z týčka je potřeba být i dlouhý. Nicméně na drivy létající na všechny strany tu myslí a zřejmě z důvodu urychlení hry mají skoro všechny jamky dropzóny obvykle kousek před začátkem fairwaye, případně "za roklí", pokud se jedná o třípar. Takže zahodím drive, připíšu jednu trestnou a jdu dropovat (vlastně výhoda jedné rány, ne-ztráty vzdálenosti). I tak zatím nevím, jak tady zahrát výsledek aspoň blížící se mému hendikepu... Důležitá věc - hodně míčů s sebou, ztratit 10 míču za kolo není žádný problém.
South Course je považován za nejjednodušší. Hřiště (par 69) je to "jezdící", autíčko je v ceně fee (místní 580/790 HK$ všední den/víkend, cizinci 780/1150 HK$). Druhá devítka jednoduchá ale určitě není a protože se obvykle začíná od jamky 10, tak hned od třetí jamky, která nabízí jako první výhled na moře, začíná těžký boj s délkou jamek, přestřelování roklí a trefování poměrně úzkých fairwayí. Za zmínku stojí třeba šestnáctka, par 3 skoro 180 metrů přes rokli a rybník... Kdo přežije prvních devět jamek, na druhé (první) devítce si už spíš odpočine. Vnitrozemské jamky jsou kratší a jednodušší, rybník se přestřeluje jen jeden a problematický drive je snad jen na osmičce. Nejhezčí je zase par 3, kratší pětka přes rokli s výhledem na moře.
North Course (par 72) je podle mě hřištěm, které se tady hraje nejlépe. Je za stejné ceny jako South Course, ale chodí se (vozíky bezplatně k dispozici). Možná i proto mi přijde nejhratelnější, protože stejně je to nejlepší pěšky :-). Ovšem ve 34 stupních a 80% vlhkosti už je to přece jenom moc... Však také v červenci a srpnu bylo ve všední dny fee o 100 dolarů nižší. Délkově jsou tady jamky mnohem vyváženější, snad jen devítka a desítka jako par 4 přes 410 metrů jsou trochu horší. Hřiště se k moři moc nepřibližuje, ale nabízí spoustu krásných výhledů na pevninu a vzdálenšjší ostrůvky. O co ale není nouze, jsou náročné drivy. Mnohokrát se pálí přes rokle a samozřejmě je potřeba i přesnost. Určitě je potřeba hřiště trochu znát, pomůže to při umisťování ran. Nejhezčí jamka je asi dvanáctka (par 5), která je taková zakroucená, nechybí drive přes rokli a rybník vlevo na posledních 150 metrech.
East Course mi už přijde trochu jako designerský úlet. Jsou z něj sice krásné výhledy, ale snad ani jedna jamka není "normální". Cena je trochu vyšší (místní 700/920 HK$ všední den/víkend, cizinci 900/1280 HK$). Hřiště (par 72) by se bez autíčka snad ani nedalo obejít, přechody jsou dlouhé a většinou dost do kopce. Aspoň se většina jamek hraje dolů, ale ani to moc nepomáhá. První devítka je určitě jednodušší a snad kromě dvojky se dá obejít bez driveru. Druhá devítka ovšem dlouhé odpaly přímo vyžaduje. Na desítce (par 5) odpal přes rybník a rána do greenu přes rokli, na sedmnáctce rokle snad 180 metrů. Celé to korunuje osmnáctka, která už je totální úlet. Drive je potřeba asi 200 metrů na takové plato, kde hlídá maršál, jestli je volno. Druhá rána jde prakticky naslepo, je potřeba tak aspoň 150 metrů a mizí kdesi v hloubi, v ideálním případě někde na fairwayi tak 100 metrů do greenu. Upřímně nevím, jestli na East někdy v dohledné době zajdu, 2x to zatím stačilo. Normálně chodím na hřiště s 16 míčky a při jednom pokusu jsem dohrál s posledním...
Hřiště bývají dost zaplněná, o víkendu prakticky plná. Ale pro jednotlivého hráče se vždycky nějaké okno najde. Tee time se rezervuje telefonicky přes automatický systém až týden dopředu. Stačí se zaregistrovat a nechat si ověřit hendikep (česká ČGF kartička stačila). Je možné i přijít a zkusit to bez předchozí rezervace. Startuje se po 9 minutách a očekávané časy průchodu jsou nastavené dost nízko. South Course za 4 hodiny a 1 minutu jsme myslím jednou stihli, North Course za 4:18 se snad ani nedá... Na hru dohlížejí četní maršálové a "honí" pomalé flajty. Uvedené ceny jsou aktuálně platné od 1. září (zvýšily se teď o 30 dolarů za fee a 10 za ferry). Lístek na féru (který je nutné zakoupit společně s fee) aktuálně stojí 70 HK$.
Když jsem odjížděl do Hong Kongu, měl jsem obavy, že si tady moc nezahraju. Ale přece jen jsem pro jistotu zabalil boty a pár drobnosti (míčky, týčka, rukavici...). A dobře jsem udělal! Zahrát si tu golf se nakonec ukázalo jako poměrně jednoduché a dostupné.
V Hong Kongu je celkem 7 hřišť a i když se, co se týče možnosti si tam zahrát, dost liší, vybrat se určitě dá :-).
The Hong Kong Golf Club provozuje hřiště hned dvě - Deepwater Bay na Hong Kong Island, což je vlastně jen devítijamková akademie (par 28), ale zase je to nejstarší hřiště v Hong Kongu (z roku 1899) a dodnes si zachovává svoji exkluzivitu. Zahrát se tam dá i pro příchozí (v omezených časech ve všední den) a ani to není zase tak drahé (500 HK$), ale komu by se chtělo hrát vlastně jen na akademii... Hřiště Fanling (3 osmnáctky) v New Territories je už jiná kategorie. Každý rok se zde hraje turnaj European PGA Tour, obvykle v listopadu, jako jeden z posledních před Dubai World Tour Championship (loni zde vyhrál Rory McIlroy). Zahrát se tady opět dá ve všední den, ale je nutné bookovat 2x fee po 1800 HK$, tedy je to dost drahé.
Na Hong Kong Island je jediné "plnohodnotné" hřiště, osmnáctka The Shek O Country Club. Jedná se o čistě soukromý klub, jediná šance, jak si tam zahrát, je pozvání od člena. Jel jsem okolo, hřiště je na hezkém místě, ale zase tak dokonalé mi nepřišlo.
Discovery Bay Golf Club je součástí poměrně uzavřené komunity v izolované Discovery Bay na ostrově Lantau. Nabízí 27 jamek v horském prostředí a velmi omezenou možnost hry pro příchozí za 1700 HK$.
Kousek od letiště (také na Lantau) byl vybudován SkyCity Nine Eagles Golf Course. Je to v zásadě akademie s parem 29, zajímavá je tím, že je plně osvětlená, takže se hraje i večer. Možnost hry tam jsem moc nepochopil, snad je potřeba mít letenku v termínu 1 týden kolem hry, je to nějak propojené s letištěm. Fee je za 520 HK$ na osmnáctku přes den a 600 HK$ večer (640 respektive 680 o víkendu).
A teď zpátky na New Territories, tentokrát do východní části. The Clearwater Bay Golf & Country Club je soukromý klub a jeho 2 devítky (Ocean a Highland) se rozkládají na stejnojmenném poloostrově. Ve všední den dopoledne je tam možné si zahrát osmnáctku za 1800 HK$ (1600 přes léto).
A na závěr to nejlepší. Jestě trochu východněji v New Territories najdete Kau Sai Chau Public Golf Course. Nabízí 3 osmnáctky v cenách od 550 HK$ a po registraci si tady může zahrát každý. KSC si ovšem zaslouží delší popis, tak více detailů příště.
Víceméně na všech hřištích platí, že musíte mít hendikep, mně bez problémů uznali jako doklad naší ČGF kartičku. S HCP pod 30 si zahrajete všude, většinou ale stačí i 36. Uvedené ceny platí pro Hong Kong ID držitele (já ji mám), pro cizince bývá fee o několik stovek dražší.